Číslovačky a cejchovačky
Číslovačka je nástroj, kterým se vyrážejí do čela kmene čísla. Skládá se z železné číslovací části a z dřevěné rukojeti. Na číselné části se zvolí určité číslo, natře se kartáčem černou olejovou barvou a úderem číslovačky na čelo kmene se číslo vyrazí do dřeva. Dřevo se čísluje z důvodu evidence.
Nejčastěji používanou číslovačkou je poloautomatická Göhlerova otáčivá číslovačka, kterou se vyrážejí do dřeva víceciferné číslice. Na konci rukojeti číslovačky jsou upevněny dva železné kotouče po obvodu s plastickými, negativně zobrazenými číslicemi 0–9. Pákou se ovládá posun (řadění) jednotkových čísel a čepem posun (řadění) desítkových čísel. Stovky, tisíce a desítky tisíc se vsazují mezi příložky na násadě a upevňují se šroubem.
Další používanou číslovačkou je číslovací kolo – tzv. Schusterova číslovačka, což je železný prstenec nasazený na dřevěné násadě. Z prstence vyčnívají trny, na jejichž vnější straně jsou umístěny plastické negativně otočené číslice od 0 do 9.
Dřevo se čísluje z důvodu evidence dřevní hmoty. Buď je pod příslušným číslem vedena kubatura číslovaného kmene, nebo zejména u slabších kmenů vyražené číslo udává kubaturu kmene.
Cejchovačka neboli cejchovací kladívko je nástroj podobný malé sekerce sloužící k vyražení cejchu do dřeva. Týlní část je mírně protažena a zakončena ploškou nejčastěji kruhového tvaru, kde jsou plasticky vystouplá čísla, písmena, ornamenty nebo znaky. Cejchem se označovaly sortimenty dřeva při zápisu příjmu vyrobené hmoty. Tím se prokazovalo, že sortiment byl správně vyroben, měřen a zaregistrován. Cejchem se také označovalo vlastnictví dřevní hmoty. Cejchovačky byly používány již od 16. století.