Zima v lese
S nastávající zimou se zpomalí až zastaví veškeré životní funkce přírody, nastává období vegetačního klidu. Do vegetačního klidu se ukládají i stromy, u kterých se zastavuje přírůst dřevní hmoty. Lesy sice odpočívají pod vysokou pokrývkou sněhu, ale na stromech dozrávají jejich semena.
Práce v lese během zimy
Zimy byly na Šumavě dlouhé a vydatné na mrazy a sněhové srážky. Práce v šumavských lesích byly za takových podmínek téměř zastaveny kromě jediné, která byla na zimních podmínkách naopak závislá. Bylo to svážení dřeva saněmi, kterými se sváželo dříví z lesních porostů ke splavným vodním tokům a uhlířištím. Byla to práce namáhavá a nebezpečná a sebemenší chyba či zaváhání mohlo stát sáňkaře zdraví a mnohdy i život. Do sáňkování byly zapojeny celé rodiny dřevařů. Muži dříví sváželi, ženy i děti pomáhaly s úpravou smyků (sáňkovacích drah), s nakládáním polenového dříví, s jeho vykládáním a pomáhaly vytahovat prázdné saně zpět do lesních porostů.
Dokud to sněhové podmínky dovolovaly, pokračoval sběr šišek smrku, borovice lesní a v únoru šištiček modřínu. Jednou z hlavních zimních pracovních činností pak bylo luštění, při kterém se z nasbíraných a usušených šišek získávala semena. Luštilo se primitivním, ale efektivním způsobem. Za teploty zhruba padesát stupňů se šišky otevírají a uvolňují semena. Vysušené a otevřené šišky se proto v luštírnách házely do dřevěného bubnu, kterým se za pomocí kliky ručně otáčelo a z otevřených šišek tak vypadávala semena. Ta pak byla ve speciálním odkřídlovacím mlýnku zbavena křidélek. V luštírnách se sušila a odkřidélkovávala i semena z ostatních šumavských dřevin.
V zimě byly zastaveny těžební práce, ale dokud to sněhové podmínky dovolily, byly káceny vzrostlé stromy, pod kterými se nacházelo silné zmlazení. Pokácené kmeny byly vyváženy saněmi. Těžba a vyvážení dříví z porostů s vysokým zmlazením probíhala z toho důvodu, že za sněhové pokrývky byly mlaziny těžbou a vyvážením dříví méně poškozovány.