Les v létě
Životní aktivity lesa dosahují v létě svého maxima. Stromy nabírají na objemu, kvetou, do širokého okolí se šíří jejich vůně a dozrávají jejich plody. V hospodářských lesích byl nejdůležitější objemový přírůstek stromu, proto stojí za zmínku, jakým způsobem strom nabývá na objemu. Roční objemový přírůstek stromu je nejlépe patrný na letokruhu, což je vrstva dřeva narostlá v jednom vegetačním období. V našich podmínkách jsou na stromu za jedno období patrné letokruhy dva – jarní a letní. Jarní letokruh je světlejší a širší, letní letokruh je tmavší a užší. Letokruhy vznikají díky pravidelnému dorůstání „stavebního“ materiálu – kambia. Kambium produkuje směrem ven lýko a směrem do kmene dřevo. Rychlost růstu přitom závisí na ročním období, klimatických a stanovištních podmínkách.
I za velmi teplého letního počasí je vzduch v lese vlahý, svěží a jeho teplota je o několik stupňů nižší než na plochách, kde les není. Děje se tak díky transpiraci. Transpirační proud, kterým jsou vedeny voda a živiny z kořenů do celého stromu, je ukončen v jehlicích či listech, odkud se voda vypařuje do atmosféry. Nad rozsáhlými lesními komplexy se z těchto par vytvářejí mraky, které pak přinášejí lokální srážky.
V druhé polovině léta dozrávají lesní plody, houby, borůvky, brusinky, lesní jahody a maliny. Les je tak plný jejich sběračů.
Práce v lese během léta
S nastupujícím létem byly v šumavských lesích ukončeny zalesňovací práce. Ženy na zalesněných holinách ožínaly sazenice, kdy z jejich okolí v kruhové ploše odstraňovaly srpem buřeň. Průměr vyžnuté plochy okolo sazenice odpovídal výšce buřeně. Při ožínání kontrolovaly zdravotní stav sazenic, zda nejsou napadeny lesními škůdci nebo houbami. Uhynulé a napadené sazenice vytahovaly ze země a pálily.
V rámci ochrany lesa se během letních měsíců pokračovalo v hubení všech lesních škůdců, kdy se sbírala a likvidovala všechna jejich vývojová stadia – vajíčka, larvy, housenky, kukly i dospělý hmyz. Největším nebezpečím pro šumavský smrkový les jsou kůrovci. Jarní lapáky na kůrovce byly na začátku léta odkorněny a kůra a větve byly pečlivě spáleny. Pokud bylo napadení jarních lapáků silné, byla pokácena v dostatečném počtu nová série lapáků.
Čím jsou kůrovci nebezpeční? Oplodněné samičky kůrovců nakladou do lýka smrků vajíčka ze kterých se vyvinou žravé larvy, které se po dokončení vývoje zakuklí a z kukel se vylíhnou brouci – kůrovci, kteří se po dospění prokoušou kůrou ven a snaží se založit další generace. Celý vývoj kůrovců tedy probíhá v lýku, které během svého vývoje požírají larvy a dospívající brouci. Vyžíráním lýka přerušují transport vody a živin, který je veden lýkem a strom pak urychleně hyne.
Na pasekách z předchozího roku pokračovalo během celého léta klučení pařezů.
Od samého počátku léta pokračovala těžba v mýtních porostech (holoseče), výchovná těžba v probírkových porostech, zpracování polomů a těžba kůrovcových souší. Veškeré kmeny byly odkorňovány a kůry a větvě byly ihned páleny.
Pokud bylo na začátku léta ve vodních tocích dostatek vody, pokračovalo se plavení dříví. Po ukončení plávky byly zpevňovány břehy vodních toků, které byly využívány k plavení dřeva a opravováno veškeré zařízení sloužící k plávce dřeva. Během léta byly vykopáním sítě odvodňovacích příkopů odvodňovány podmáčené lesních porosty.
Pokračovalo se v lesních řemeslech. Uhlíři pokračovali ve stavění milířů a pálení dřevěného uhlí a byla zahájena výroba dehtu. V letních měsících, v plné životní aktivitě stromů, probíhalo smolaření. Smola se získávala ze zdravých stojících smrků tak, že byla na vymezené ploše kmene poškozena kůra a smola pak středovým svodným kanálem vedeným v místě poškození odtékala do sběrné nádobky.
Během léta byly také opravovány, případně budovány lesní cesty a mosty. Kamenivo na jejich opravu nebo výstavbu bylo většinou těženo poblíž těchto cest a mostů.