Hrušeň planá (polnička)

Hrušeň planá (polnička) je naše původní poloslunná listnatá opadavá dřevina. Jako strom má kmen rovný, štíhlou korunu a dorůstá do výšky až 15 metrů. Roste i jako velký keř. Kůra stromu je tmavohnědě černavá, podélně a příčně jemně rozpraskaná a šupinatá, kořenový systém má kůlový, málo rozvětvený. Kvete v dubnu až květnu bílými, až slabě narůžovělými květy. Plody jsou 2-3 cm velké, téměř kulaté a ve zralosti červené malvice.

Dřevo je houževnaté, pevné, tvrdé a stejnoměrně husté, bez lesku. Je většinou šedohnědobílé, u starších stromů se objevuje vyrudlé až cihlově červené nepravidelné jádro. Na tečném řezu mívá jemnou něžnou kresbu. Po vyschnutí poměrně málo „pracuje“, nebortí se. Používá se proto na výrobu dřevěných závitů, šroubovic a lisů. Výborně se soustruží a brousí. Dobře přijímá lepidla i mořidla. Nábytkáři jím často napodobovali eben. Je vhodný pro přípravu lepených soch nebo reliéfů, zvláště když se vyžaduje stejnorodost materiálu. Vyráběly se z něj i různé geometrické pomůcky. V Praze v Týnském chrámu je z hrušky zhotoven jeden postranní oltář z 15. století, z hrušky je také soška Panny Marie Svatohorské v Příbrami, která má na svědomí podle kronik přes 4000 zázraků. Pro svou vůni je dřevo z hrušky používáno při uzení masa.