Lípa velkolistá
Lípa velkolistá je naše původní dlouhověká opadavá listnatá, často až 25 m vysoká dřevina, která může za určitých podmínek vyrůst jako keř. Lípy velkolisté rostou na teplejších, sušších a více osluněných místech, hlavní stanoviště se nacházejí na suťových svazích. V lesním porostu se dožívá 200 let, jako solitérní strom až 1000 let. Patří mezi naše nejstarší památné stromy. Kmen lípy velkolisté sice vyhnívá již ve 150 letech jejího života, ale toto vyhnívání nesnižuje celkovou vitalitu stromu.
V lesním porostu vytváří dlouhý, rovný kmen s vysoko nasazenou korunou, jako solitér krátký kmen, ve stáří boulovitý a vykotlaný s širokou korunou. Kůra je dlouho hladká, šedá, později přechází v podélně popraskanou borku.
Kořenový systém srdcovitého typu je široce panohový, dobře kotvící.
Lípa srdčitá kvete i raší v červnu, o dva týdny dříve než lípa srdčitá. Plodit začíná okolo patnáctého roku života, plody jsou kulovité oříšky, které jsou na rozdíl od lípy srdčité žebernaté, velice tvrdé a zůstávají na stromě přes zimu.
Dřevo lípy velkolisté je o něco měkčí než lípy srdčité, užití je obdobné. V zahradní a krajinářské tvorbě patří lípa velkolistá mezi nejvýznamnější kosterní a alejové dřeviny, protože se vyznačuje velkou přizpůsobivostí klimatickým i půdním podmínkám.