LÍPA SRDČITÁ (MALOLISTÁ) | Dřevařství Šumava

Lípa srdčitá je naše původní opadavá listnatá, často až 30 m vysoká dřevina. Růst lípy je do 5 let pomalý, od 10 let se zrychluje. Věk stromu může nezřídka dosáhnout 1000 let. Jako solitéry vytvářejí lípy krátké a silné kmeny se silně košatou korunou. Lípa srdčitá je od roku 1848 národním stromem a také stromem všech Slovanů. V řadě mytologií indoevropských národů zastupovala ženský prvek a byla obdivována pro svou dlouhověkost. Zastoupení lípy činí v našich lesích 1,8 %.

V lesním porostu vytváří dlouhý, rovný kmen s vysoko nasazenou korunou, jako solitér krátký kmen, ve stáří boulovitý a vykotlaný s širokou korunou. Kůra je v mládí hladká, hnědá, později přechází v šedočernou, podélně rozpukanou borku.

Kořenový systém srdcovitého typu je bohatě větvený – panohový, který strom dobře kotví v zemi.

Lípa kvete v květnu až v červnu. Solitérní jedinci začínají kvést okolo 15. roku života, stromy v zápoji kvetou poprvé až okolo 30. roku. Květy jsou oboupohlavné, kvete každoročně. Plody jsou kulovité oříšky na dlouhých stopkách – jen asi 6 mm velké, vejčitě kulovité, hladké, hnědé. Dozrávají v září.

Dřevo nevytváří barevné jádro, je roztroušeně pórovité s nezřetelnými letokruhy, žlutobílé nebo narůžovělé.

Využití

Lipové dřevo je velmi lehké, stejnoměrné a měkké, proto patří mezi nejlepší dřevo v řezbářství. Dobře se štípe, ne však hladce, nýbrž žlábkovitě. Lípa je trvanlivá jen v suchu, ve vodě se brzo rozpadá. Lípa je velmi ceněna v řezbářství a v truhlářství. Vyrábí se z ní bedničky, doutníkové krabice, dřevěný drát, hračky, intarzie, kuchyňské předměty jako je val, prkénko na maso apod. Pevné lipové lýko se užívalo k vazbě střevíců, nádob a rohoží.

Z lipového dřeva se průmyslově vyrábí řada výrobků, např. tužky, kancelářské potřeby (rýsovací prkna), hojně se uplatňuje v uměleckém truhlářství a v rukodělných pracích. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezávaného zdobeného nábytku i k výrobě betlémů.