Topol osika
Topol osika je naše původní rychle rostoucí, světlomilná, opadavá listnatá dřevina s řídkou korunou, dorůstající výšky 25–30 m. Dožívá se až 150 let.
Kmen je v zápoji v lesním porostu rovný až sloupovitý, nezavětvený. Kůra je v mládí hladká, zelenošedá s mnoha lenticelami – drobnými bradavičnatými útvary na povrchu, na starších stromech černošedá a rozpukaná borka.
Osika má povrchový kořenový systém, který zasahuje více než 20 metrů od kmene stromu. Má silnou kořenovou výmladnost.
Osika je dvoudomá rostlina, květy rostou na oddělených rostlinách. Samčí květy mají červené prašníky, samičí květy jsou zelené, rodí se v převislých jehnědách. Kvete nejpozději z evropských topolů – na konci března a v dubnu, před rašením listů.
Plody jsou dlouhé a malé zelenohnědé tobolky, které dozrávají v květnu. Při otevření uvolňují malá semena, která jsou uložena v bílých bavlněných chloupcích.
Podle legend je osika ochráncem před strachem z temnoty a neznáma. Keltové si proto vyráběli štíty právě z osik. Jedna křesťanská legenda říká: Kdysi šel Pán Ježíš se svými apoštoly lesem. Všechny stromy se uctivě ukláněly, jenom pyšná osika vypínala hrdě svou korunu. Pán se rozhněval a řekl: "Poněvadž nezdravíš Lásku, která k tobě přichází, aby ti žehnala, budeš se chvět ve stálém strachu až do skonání.“
Dřevo je bez jádra, vyznačuje se pravidelnou strukturou a opracovatelností.
Využití
Osikové dřevo je velmi měkké, poměrně pružné, lehce a dobře štípatelné. Osikové třísky se proto používaly k výrobě různých pletiv, tzv. sparterií. To byly rovinné, deskovité tvary vytvořené vyplétáním z proužků dřeva. Slabé proužky 1 až 5 mm silné se tkaly, přičemž se do nich vplétal i provázek a pak se bělily či barvily. Vyráběly se z nich klobouky, potištěné různými vzory se prodávaly jako prostírání, rolety, stínidla lamp, košíky, pouzdra na cigarety, bonboniéry.
Na suchu je osikové dřevo poměrně trvanlivé. Přitahuje vlhkost, takže dobře drželo hlínu, kterou se obmazovalo. Takto chráněné proti ohni se hojně využívalo v hospodářství na stavbu ovčínů, maštalí, kravských chlévů a obilnic. V domácnosti se osikové dřevo používalo k výrobě dřeváků, lehkých sudů, lopat, doutníkových krabiček a zápalek.
Dnes se využívá se hlavně na výrobu zápalek, buničiny, na saunové kabinky, ohýbaný nábytek. Z osikového dřeva se vyrábí dýhy, překližky a papír.
Traduje se, že osikové dřevo bylo součásti kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš. Osika si tento fakt pamatuje, a proto se její listy studem třesou.
Topol osika je důležitou včelařskou rostlinou – v předjaří poskytuje včelám pastvu v době nedostatku potravy.
