Historie pálení v milířích

Na surovinovém bohatství šumavských lesů byla závislá řada řemesel. V případě dřevěného uhlí to byla zejména výroba železa a jeho zpracování. Bez dřevěného uhlí by neprobíhalo tavení železné rudy a neobešli se bez něj ani kováři, kteří v kovářských výhních jeho žárem tavili železo.

První začali dřevěné uhlí pálit 3000 let před naším letopočtem Chetité, kteří s jeho pomocí vyráběli železo. Ač Chetité postup výroby železa tajili, po rozpadu chetitské říše se výroba železa rozšířila, což vedlo k pojmenování jednoho úseku lidských dějin jako doba železná. Bez dřevěného uhlí by tedy nejspíš doba železná nenastala.

Nejjednodušší způsob výroby dřevěného uhlí probíhal ve zhruba jeden metr hlubokých jámách. Na dně jámy bylo založeno otevřené ohniště, do kterého se přikládalo dříví do té doby, než mělo dostatečný žár. Poté byla jáma zaplněna polenovým dřívím a povrch byl utěsněn drny a zemí. Výtěžnost dřevěného uhlí byla v jámách malá.