Borovice lesní, blatka, rašelinná, kleč

Borovice se řadí do rodu dlouhověkých světlomilných, stálozelených jehličnatých stromů, případně keřů. Na severní polokouli je popsáno dalších sto druhů borovic. Z původních druhů borovic se u nás vyskytují borovice lesní, blatka, rašelinná a kleč. Borovice lesní a blatka jsou stromové borovice, borovice kleč keřová, borovice rašelinná je křížencem borovice blatky a kleče keřovitého vzrůstu. Borovice se dožívají stáří 200 až 600 let.

Borovice lesní dorůstá v dobrých podmínkách výšky až 40 metrů, blatka 13 metrů, kleč až 4 metrů. Kůra borovic je v mládí hladká, hnědavá, později se u borovice lesní mění v dolní části kmene na podélně rozpukanou, silnou šedohnědou borku.

Kořenový systém borovice lesní je zpravidla kůlový, s hluboko sahajícím kůlovým kořenem, u ostatních borovic je povrchový s mohutně vyvinutými postranními kořeny, které velmi dobře (zejména na rašeliništích) zpevňují půdu

Borovice kvetou v dubnu až červnu. Samčí a samičí šištice, rozmístěné nepravidelně, jsou žlutozelené. V lesních porostech začíná borovice plodit ve 30-40 letech, jako solitérní, samostatně stojící v 10-15 letech. Semenné roky se opakují každým druhým až třetím rokem. Kvete v květnu až červnu. Klečové borovice začínají plodit mezi šestým až desátým rokem a kvetou v červnu až červenci.

Po smrku jsou borovice hospodářsky nejvyužívanější dřevinou, což ovlivnilo její zastoupení v našich lesích. Za posledních 200 let bylo díky hospodářským potřebám navýšeno její přirozené zastoupení v našich lesích více jak třikrát na současných 18 procent.

Dřevo je barevně rozlišeno na jádro a běl. Jádro je na čerstvém řezu světle červenohnědé, na vzduchu tmavne. Borovice lesní má dřevo měkké, ostatní druhy mají dřevo tvrdé.

Využití

Borové dřevo je poměrně pružné a pevné. Přesto je ale málo tuhé a z jehličnanů se nejhůře štípe. Jeho dobrou vlastností je vysoká trvanlivost ve vodě, a proto se používalo k výrobě rour u vodních pump. V truhlářství bylo méně oblíbené jednak pro výraznou vůni, stejně tak i proto, že je hodně smolné a špatně se hobluje. Hoblík snadno zabíhal do dřeva, čímž kazil hladkost povrchu. Pro vysoký obsah smoly se borové dřevo používalo spolu s modřínem k výrobě okenních rámů či dlažebních kostek. Sloužilo i jako palivo do pivovarů pod kotel, i když poněkud čmoudilo. Z dřeva borovice se vyráběly saze, tzv. kopt, který se přidával do černých barev.

Keřovité druhy borovic mají funkci půdoochrannou a vodohospodářskou, blatka se využívala na stavbu haťových cest v rašeliništích.